Pro výrobu bot se využívají nejrůznější dary přírody i chemického průmyslu. Z přírodních materiálů se nejčastěji využívá hovězí kůže, bavlna či len, náročnějí zákazníci si u svého ševce mohou nechat zhotovit boty i z tak kuriózních materiálů, jako je kůže anakondy či rejnoka.
Materiálem asi nejpodivnějším a zároveň nejtajemnějším, jehož použití vždycky obestírá hluboké tabu, je ovšem kůže z člověka.
Výsada „primitivů“? Kdepak!
Zprávy o obuvi, zhotovené z lidské kůže, začali přinášet dobyvatelé a misionáři, kteří se při svém putování setkali s primitivními přírodními národy a jejich zvyklostmi. I u těchto národů vždy ale bylo používání lidské kůže pro takovéto účely spíše vzácností.
O to víc překvapí zprávy z moderní a „civilizované“ Evropy, které hovoří o lidech, kteří se zabývali tímto podivným řemeslem. Nutno podotknout, že boty z lidské kůže patřily vždy spíe mezi kuriozity, které měly své místo v královských sbírkách nebo muzejích kuriozit.
Vysoké boty z lidské kůže zhotovil v roce 1876 newyorkský švec Mahrenholz, známý svou zálibou v experimentování s neobvyklými materiály. Materiál pro boty pocházel z břicha a zad dvou starších mužů, kteří byli nalezeni mrtví v ulicích velkoměsta. Kůži švěc zpracoval pomocí roztoku psí močůvky a po zpracování boty odeslal do Smithsonian Institute ve Washingtonu, kde boty zůstaly dodnes jako součást sbírky.
Kolem roku 1633 založil francouzský král Ludvík XIII. V paláci ve Versailles takzvaný Cabinet du Roi, soukromou sbírku kuriozit. Do té v druhé polovině osmnáctého století přibyl skutečně zajímavý exemplář: trepky, na jejichž výrobu byl použit pás z lidské kůže (mimochodem, prý je na jedné trepce stále vidět bradavka).
Bradavky hrají významnou roli i u dalšího páru bot: střevíčků na podpatku, které prý na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století vlastnil holandský lékař a botanik Hermann Boerhaave. Boty prý byly zhotoveny z kůže popraveného kriminálníka a bradavky byly využity na svrchní část obuvi k vytvoření zvláštního akcentu.
Jak jsme na tom dnes?
Máte při naší malé exkurzi do minulosti pocit, že časy stahování lidí z kůže dávno minuly? Tak v tom případě pro vás máme malé překvapení. V Británii vzbudil rozruch obchod HumanLeather, který nabízí zhotovení bot a jiného galanterijního zboží z nejjemnější lidské kůže. Materiál pro své zboží prý obchod získává se souhlasem dotyčného po jeho smrti, přičemž jeho pozůstalé za poskytnutou kůži štědře odměňuje.
Možná přemýšlíte, zda byste byli schopni mít na sobě něco, co kdysi bývalo člověkem. Nejspíš se vám tato myšlenka příčí, vzbuzuje ve vás nepřekonatelný odpor. Na světě se ale najde dost odvážlivců, kteří se výrobků z lidské kůže neštítí – o čemž vypovídá nejen to, že obchod HumanLeather stále funguje, nýbrž i fakt, že extraordinérní ševci již z důvodu velkého zájmu nepřijímají žádné zakázky. Velký zájem o zboží panuje i přesto, že zboží z lidské kůže je velmi drahé a mohou si je dovolit jen ti nejbohatší.
Jak je vidět, výroba obuvi i dalších předmětů z lidské kůže zdaleka není jen dávno potlačeným barbarským zvykem – s vývojem společnosti se naopak dá říct, že se podobné kuriozity (až zvrácenosti) dočkávají stále větší popularity. Jak na vás představa bot z lidské kůže působí? Poskytli byste třeba svou kůži na tyto účely?
No Comments