Třetí díl našeho historického seriálu věnujeme typům a trendům obuvi v prvním tisíciletí po Kristu, tedy ve středověku. V tomto časovém období dochází k řadě velkých změn: dochází k takzvanému stěhování národů, na našem území vzniká Velkomoravská říše a celou Evropu ovlivňuje šířící se křesťanství.
Situace v Evropě je tedy velmi proměnlivá, dochází k setkávání a mísení se různých kultur a vzniku nových, a tomu také odpovídá různorodost tehdejších módních trendů. Obuv v prvním tisíciletí našeho letopočtu tyto trendy reflektuje a je nesmírně rozmanitá. Podívejme se na malou ochutnávku:
Stěhování národů a Velká Morava
Z období stěhování národů se dochovaly archeologické památky, které vypovídají o tehdejších módních trendech – muži nosili dlouhé kalhoty, jejichž nohavice zasouvali do vyšší obuvi, sahající do půli lýtek. Česká knížata si pak oblíbila kotníčkovou obuv s ostrou špičkou.
Mezi 6. a koncem 9. století se na našem území objevuje hned několik různých typů obuvi. Nejjednodušší a nejlevnější boty se nazývaly krpce a šlo vlastně jen o kus kůže, omotaný kolem chodidla a stažený pruhem kůže či lýka. Lýko sloužilo také jako výrobní materiál pro další typ bot: laptě. Šlechta nosila boty z jemné usně, nabarvené na červeno nebo na zeleno, a sahající opět do půli lýtek. Kromě vysokých bot se nosily i boty kotníčkové nebo polobotky.
Pro slavnostní příležitosti se vyráběly i luxusnější exempláře, boty ušité z látky a zdobené korálky a výšivkou. Prostí lidé si však o takovém luxusu mohli nechat zdát: jejich nohy nejčastěji chránily pouze pruhy lýka nebo vydlabané dřeváky, v zimě si pak chránili lýtka tak, že kolem něj omotali pruh kůže nebo kožešiny a svázali provázkem.
Luxus a marnivost v Byzanci
Obuv velkomoravských knížat se co do luxusu a krásy vůbec nemohla srovnávat s unikátními kousky, jaké zdobily chodidla byzantských mužů a žen. V Byzanci boty patřily mezi atributy, které prozrazovaly postavení svého nositele, a tak se jejich zpracování věnovala důkladná pozornost.
Pro prosté lidi byly vyhrazeny cabartinas, jednoduché kožené střevíce, zavazované pomocí řemínků nebo tkaniček. Šlechtici si obouvali kotníčkové boty calceus a velmi populární mezi nimi byly zvláštní nízké boty které kryly pouze špičku a připomínaly tak pantofle. Tyto boty byly velmi luxusní záležitostí, byly vyráběny z kůže, látek nebo kombinace obou materiálů a jejich neodmyslitelnou součástí byla bohatá, náročná výšivka.
Dědici Říma
Románský styl obuvi ještě dlouho těžil z trendů, nastolených v době rozkvětu i pádu antického Říma. Nosily se sandály, vázané do různé výšky a obepínající lýtko, postupně se šířily také uzavřené boty římského typu, vyrobené z jednoho kusu kůže a sahající ke kotníkům. Muži se také obouvali do vyšších bot, sahajících k lýtkům.
V této době se na území Římské říše poprvé objevují známé boty se zakroucenými a prodlouženými špičkami. Tyto boty však doznaly svého největšího rozkvětu až o pár století později, v období gotiky. A o gotické módě si povíme zase příště.
No Comments